Archiv pro štítek: porod

Únava

Chtěla bych řešit únavu. Jsem stále unavená a nevidím úplně důvod se tak cítit. Hodně spím, kolikrát se mi nechce ani z postele a jít pracovat. Moje práce je náročná, ale ne natolik, abych takhle odpadala. Často nejsem schopná po práci nějaký aktivity, nebo aspoň jít na v2057345_oci-unava-zena-spici-leziečeři s partnerem. Nic se mi nechce.

Regrese:

(Nejdříve jsme procházely události v současném životě, aby se klientce vybudily pocity únavy a dovedly nás do důležité události, která to způsobuje.)

1.událost:

Naposledy jsem byla unavená včera a vidím se na gauči. (Navedla jsem ji, aby byla v těle…)

Cítím tíhu po těle, nohy mám strašně ztěžklý, cítím tlaky v uších, jako bych usínala. Usla jsem.

Jsem zmatená a honí se mi různé myšlenky v hlavě. Nechce se mi vztávat, nejsem čiperná, nejradši bych spala dál.

2.událost:

Jsem na gauči, koukám na TV, zase jsem unavená, dávám si víno. Těžknou mi nohy, ruce, hučí mi v uších. Chce se mi spát, ale musím ještě něco udělat do práce.

3.událost:

Zase cítím ten tlak v uších, je mi vedro. Mám těžký celý tělo a hlavně ty nohy, ruce. Vlastně mne bolí všechno, za krkem, tlačí mne i oči, nechce se mi mluvit, jak jsem unavená.

(Tady se klientce už těžce procházelo díky únavě, ale ta nás právě dostala tam, kam jsme potřebovaly.)

Cítím se divně, tak stísněně. Je to tu tmavě červený. Jsem v bříšku. Cítím strach na srdci, tlačí mne něco na ruce a nohy, zvedá se mi žaludek. Jako by mi rostla hlava. Bolí mne záda, je to tu fakt těsný, cítím tíseň na hrudi. Něco mne stahuje, na obličej a na čelo. Jsem tu jak ve svěráku. „už aby to skončilo“ Mám tlak v hlavě. „nechci se hejbat“. Teď se mi trochu ulevilo, jakoby to přestalo. Už zase to cítím, ten tlak na hlavu a oči. Furt jsem celá ztěžklá, ruce, nohy. „nechci přemýšlet“ jsem unavená, potřebovala bych se natáhnout, „nic nevidim“ jsem unavená.

(Posílám ji dále)

Strašně to bolí, je mi horko. Vidím nějaké bílé kolečko a zase se nic neděje. Ten tlak na tu hlavu, hučí mi uši, za krkem. Všude cítím tlaky nohy a ty ruce. Mám nějak sevřenej krk, „nemůžu se pohnout“ aha jdu hlavou napřed.. Nechce se mi hejbat se dopředu, jsem unavená. Ono to nejde, mám něco okolo krku a očích. Teď se to uvolnilo a je mi líp.

Jsem na světě. Mejou mne a divně mne drží. Je to studenýýý. Spím, jsem unavená, jim, spím. Budí mne. Přestává mne bolet hlava jsem i míň unavená. Všechny ty pocity doznívaj, trvalo to hrozně dlouho. Je mi dobře.

(Procházely jsme událost, až do absolutního vyčištění všech pocitů.)

Klientka: Cítím se skvěle, mám pocit odlehčení a mám energii a to neznám.

Vidím spoustu souvislostí.

Další dny jsem ji kontaktovala, abych se dověděla, jak se jí daří.

Je to neuvěřitelný, neustále cítím příval energie a vůbec nejsem unavená. Mám radost ze života a i partner si toho všiml.“

Únava, kterou klientka cítila byla z jejího vlastního narození a tady stačilo opravdu jedno sezení. To samozřejmě nemusí být pravidlem, může to být spojené s více událostmi i mnohem hlubší minulosti, než v současném životě. Zpracování únavy vede samozřejmě ke spokojenějšímu životu a větší schopnosti jej prožívat. U únavy bejvá často jev, že díky té únavě sezení trvá déle. Když je člověk unavený, tak unaveně samozřejmě prochází. 🙂 Bývají tam často postuláty, které ty pocity únavy a další pocity s tím spojené ještě prohlubují. Toto všechno po zpracování odeznělo.

 

Migréna – vlastní narození

 

Přichází za mnou klient. Mladý muž, kterého obtěžují migrény.

Co si pamatuju, mám je od dětství. Nejhorší to bylo okolo 17 až 19 let. Každý tři měsíce opravdu trpím.“migrena

Události, které nás dovedly k té hlavní. 

1)Jedu za kamarády, popíjím víno, bolí mne hlava, beru si prášek, nepomáhá to, volám taxi, jedu v něm, cítím nejistotu v žalůdku, je mi zle, jsem doma, zvracím, to je po prvé, hlava mi třeští, tlak, máma mi masíruje krk, jsem v posteli, jsem v nepřirozený poloze, krk mám zalomenej dozadu, mám pocit, že mám okolo sebe moc lidí, je ráno, jsem hrozně unavenej.

2)třepu se v autobuse, sedím na gauči, třeští mi hlava, masíruju si spánky, mám zakloněnou hlavu v křeči, nezabírá to, bolí to, spím, je ráno, v hlavě mám jakoby se mnou někdo třásl, cítím se bezmocně, dezorientovaně.

3)je mi asi 7 let, jsem v posteli, je noc, snažím se dostat hlavu pod polštář, pláču, jsem v nepřirozený poloze, máma přichází, něco mi dává, mamka mě utěšuje, hladí mne po hlavě, dělá mi to dobře.

Hlavní událost.

Mám deset dní, cítím se tu ve stresu a ve shonu, jako bych někam spěchal, vadí mi ten momentální stav, už to znám, dosahuju nějaký formy, jsem unavený, vnímám, že rostu, bolí to, „už, aby to bylo za mnou“, vím, že rostu, hlava mě třeští, říkám si proč, vím to, ale říkám si to.

Mám 3,4 týdny, vnímám, to jako samet, cítím vlhkost, jako bych se chtěl na sebe podívat, cítím tlak po těle.

Mám 5 měs., něco mne probudilo, něco se se mnou zhouplo, jsem zmatený, dezorientovaný, tlak, na hrudi, mám strach, že přijde další náraz, nepřišel. Vidím tmu, je mi těsno, teplo, jsem dezorientovaný, mám strach, pnutí v hlavě, jsem tu sám, asi to mamka vnímá, hladí bříško, je to příjemný, bolest odeznívá, tma je teď jiná, ležíme, hlavu mám jako po otřesu, mám potřebu to vyřešit, aby se to nevracelo, něco se stalo, nevim co, něco mne tlačí, šiju sebou, mám překřížený nohy, tlačí to, jako bych špatně dýchal, (oddychuje), nevim co se děje, mám strach, jsem dezorientovaný, cítím ruce na břiše, tlak na ramena, otáčím se, je to tu těsný, a zase to pnutí, na hlavu, na tělo, na všechno, hlavně ta hlava, vím, že se narodím, vím to.jsem hlavou dolů, ten tlak na hlavu, bolí to, ten tlak neustává, bolí to, ale uvědomuju si, že mi to má pomoct, mám unavený nohy, jsem unavenej, „už aby to bylo za mnou“ cítím krk ramena, mačká mne to, ze předu, ze zadu, sunu se, někdo mě drží, krk mne bolí, zima, visím za nohy, je to nepříjemný, špatně se mi dýchá, teď je to lepší, pomohlo mi to, že jsem visel,dýchám, cítím vlažnou vodu, jsem unavený, spím, jsem unavený, bolí mne ta hlava, jsem unaveny, někoho cítím, mám mlíko, chutná mi to, jsem unavený,

Mám pár dní, jsem doma, vidím se v akvárku, rybičky, to jsem ja,,, trochu mě to zaleklo, jsem ještě unavený, vidím svoje nohy, je mi rok, fascinujou mne, jsem šťastný, směju se.

Postupnýma průchodama se klient dostal do fáze až euforie, že je na světe.

Závěr: nebolí mne hlava, je to neuvěřitelný, něco ze mne spadlo, mám pocit, že mám prázdnou hlavu, je mi dobře. (Já vidím klienta, jak se usmívá a mám radost s ním)