Archiv pro štítek: terapie

Patologická úzkost

Projevuje se to na mně fyzicky, bolí mne hlava, břicho, jdu do mdlob. Chce se mi zvracet. Cítím se trapně. Beru slabý léky, už dva roky jednou denně. Jsem přecitlivělá, ale chtěla bych už normálně žít.

Když jsem klientku viděla přicházet, všimla jsem si závaží, která měla na ramenou a nad hlavou. Téměř hned jsem věděla, že budeme odvádět. Chvilku asi 15 minut jsme si volně povídaly o tom co ji trápí a postupně se začaly vynořovat pocity po těle. Pak jsem uviděla, že se něco děje, co jsme chtěli a požádala jsem ji, aby zavřela oči.

(Jak se cítíte?) Nedokážu se soustředit, bolí mne břicho, trochu hlava, na hlavě cítím třes, něco se mnou jakoby cloumá, ale já vím, že v klidu sedím. (Zaměřte se na to co nejvíce cítíte, co vám nejvíc vadí.) To kymácení se ze strany na stranu. (Koukněte se vnitřním zrakem, na to kdo s vámi cloumá.) Nic nevidím. (Dobře, jak to cítíte?) Něco se mnou cloumá. ( Zeptejte se toho dotyčnýho, proč s vámi cloumá?) Protože musím, baví mne to. (Dobře, ale proč jsi tady a cloumáš s ní.?) Ublížila mi, je to odplata. (Jak dlouho jsi tu?) 15 let. (Jak se jí chceš mstít?) Stěžuji jí život, trápím ji. (Způsobuješ jí úzkosti?) Taky. (Uvědomuješ si, že nemáš teď fyzický tělo?) Ano. (Hm a kdy jsi ho tedy měl naposled?) Dlouho, (Kdy?) Asi 1700.1600 (Máš okolo sebe taky kamarády?) Ano. (A řekneš mi kolik jich je?) asi 150.

Klientku jsem požádala, aby se na to podívala, začala vidět. Viděla šlahouny, které vedly z obou rukou a bylo jich hodně. Něco mi tu docela úplně nehrálo, data se střídali a počty taky a rozhodli jsme se zjistit co je teda zatím ještě, zkoumali jsme další skupinky. Klientka celkem přesně viděla George s kterým jsme mluvili a viděla od něj z hlavy nahoru tlustý šlahoun červený barvy, který vedl kamsi. Bylo to pro nás opravdu důležité tak jsem ji poprosila, aby šla po něm nahoru a řekla mi co vidí. Došla nakonec a něco tam bylo. Nebylo ji to moc příjemný a nechtěla se koukat.

(Vyšlete nahoru myšlenku, proč je u vás?) Baví mne tě trápit, je lehký tě trápit, trápím tě už 500 let, jsi jednoduchej cíl k manipulaci a dosažení moji touhy. Naplňuje mne to. (Jak dlouho jsi u ní?) Od narození. ( A víš co to je karma?) Nejsem blbej, snad si nemyslíš že mne budete poučovat, krávy jedny. (Klientka to nechtěla ani vyslovit.) (Ale no tak, my k tobě taky nejsme sprostý, tak nebuď ani ty.) Naštvali jste mne, našli jste mne, to bych do vás neřekl. (No a jak je to teda s tou karmou?Myslíš příčinu a následek?A jakej si myslíš, že tohle tvoje jednání bude mít následek?) Já konám následek. (V kolika životech jste si ublížili?) v 6. (A v kolika životech jsi ublížil ty jí?) V 5.(Nepřijde ti, že to není fér? Pořád jí to takhle vracet?) Není (No dobře, hele podívej se do svý budoucnosti, jak bude vypadat, když budeš dál dělat to co děláš?) No nic moc. (A teď se podívej, jak se ti bude dařit, když teď s tím přestaneš.) No je to hezký, světlý. (A teď sám sobě si odpověz, jsi teď opravdu šťastnej, nebo spíš trpíš ?) Spíš trpím. (A nechtěl by jsi s tím něco udělat? Nechceš si nechat od nás pomoci?) To by mne zajímalo, jak asi. (Vysvětlovala jsem co dělám 🙂 , nakonec kývnul na pomoc a dostali jsme se k jádru věci.)

(Kolik máš pod sebou dalších duši?) Po skupinách 150, 86, 70, 200 a 300. (můžeš jim prosím říci, aby se k nám připojili? Pomůžeme jim taky, pokud budou chtít.) Ano (Celkem rychle souhlasili s pomocí. Ukázali jsme jim, že nemají fyzický tělo a pracovali jsme dále s nejvyšším.)

Je rok 1926, jsem mladej, zabili mne, jsem mrtvej, nikdo mi nepomohl, ona mi nepomohla, hledal jsem ji, našel jsem ji, trápil jsem ji, umřela, šel jsem jinam.někdo pro mne přišel, nešel jsem s nimi, jdu se pomstít, potkával jsem další zemřelý a sliboval jim, že se spolu pomstíme.

(Po té jsme nechali procházet i ostatní svou událost a následně zrušili sliby, které si mezi sebou dali.)

S klientkou jsem procházela společný život.

Je rok 1926, Slyším nějakej křik, oni ho zabodnou, bojím se, schovávám se v parku, nejsem schopna zasáhnout, bojim se, heká tam. Když je ticho, jdu rychle domů, snažím se to vytěsnit, nechci na to myslet, pak mám manžela a děti, mám divný stavy, je mi ouzko, nejsem schopna nic dělat, jen tak ležím, rodina mne opouští, děti se mnou nemluví, jsem stará, je mi hrozně, je to jako dneska ty stavy, umírám, pospíchám do světla, mluvím tam s nimi o tom, je to příjemný, jsem tam unavená. Mám se narodit.

Další průchody:

Jsem na zábavě, koukáme tam po sobě, domluvili jsme se, že nahoře na sebe počkáme, čekám tam něj. Někdo okolo běží, když vychází, chvíli se hádají a pak ho bodá nožem. Utíkám se schovat, mám strach, cítím to v srdci. Nemůžu nic udělat, bojím se. Když se to teď zklidnilo, jdu rychle domů, přemítám si to v hlavě. Chci na to zapomenout. Vytěsním to z hlavy. Potkávám manžela, mám děti, je na nás zlý. Cítím divný stavy, je to podobný dnešku. Rodina mne opouští, děti se mnou nemluví, je mi ouzko, mám to v břiše a v hlavě. Mám výčitky vůči všemu. Vše se mi vrací. Jsem stará, unavená, nešťastná, je mi smutno, něco mi tam praskne v břiše, umírám. Cítím výsměch, vidím ho. Byl se mnou i potom. Odcházím rychle s andělama do světla. Jsem tam trochu unavená, už je to lepší. Bavíme se o tom.

Následovaly další průchody a když klientce bylo dobře, tak jsme navázali zase kontakt s dušemi. Odpustili si, vzájemně se omlouvali a na pomoc jsme si přivolali Arch. Michaela. Odvedl je do světla a klientku jsem poučila, jak rozeznávat anděly, aby už vždycky mohla komunikovat s určitou jistotou, protože mi říkala, že s nimi občas mluví.

Cítím se dobře, něco ze mne spadlo, asi kámen ze srdce, jsem lehčí, cítím se nově, (usmívá se jako sluníčko a zmizely ji kruhy pod očima).

Další den mi řekla, že nemá potřebu si vzít už prášky.

ZÁNĚTY MOČOVÉHO MĚCHÝŘE

Můžete mi prosím pomoci, ohledně močového měchýře? Bez antibiotik se neobejdu.
Regrese:
Je to čtrnáct dní zpět, jsem v práci, mám bolesti, sedím v křesle a kolegyně na mne spustí, že vůbec nemarodí, mám vztek na srdci a jde do břicha. Bolí mne břicho, přichází kolega, ptá se mne na bolesti. Říkám mu, že mne bolí, odcházím k doktorovy, ten mne posílá na nějaké vyšetření, já ho nechci podniknout, já chci antibiotika, nechce mi je už dát, nakonec mi je dá, jdu domů a ležím.
(V dalších průchodech)
Bolí mne břicho víc a víc, sedím v práci, kolegyně mne štve, vůbec mne nechápe, přichází kolega, ptá se mne na břicho, říkám že mne bolí a že půjdu k doktorovi. Jdu k doktorovi nechce mi už dát antibiotika, musím na nějaké vyšetření, nechci na něj jít. Dostávám nakonec antibiotika a jdu domů. Ležím a je mi smutno, bolí mne břicho.- Začalo mne bolet i tady na sezení.
(existuje starší událost s těmito bolestmi v břiše?) Ano,
(kdy to bylo?) 1865 n.l.
Stojím na kraji lesa, někdo se ke mně žene, mlátí mne, kope mne, nemůžu dál. Ležím tam, nabírají mne na vůz, vezou mne někam, jsem v nějaký stodole, je tu tma, je nás tu víc, nemůžu dál, nemůžu dál. Utíkám z té stodoly, rozhodnu se utéct, mám hlad, jsem celá špinavá, bolí mne břicho, utíkám na louku, jsem na louce v květinách, vidím anděla, jdu s ním.
(při dalších průchodech se objevili další podrobnosti.)
Mlátí mne, kopou mne do břicha, bolí mne břicho. Začíná mi to být jedno. Berou mne na ten vůz, mám trochu strach, vezou mne do stodoly, ležím v blátě, je nás tam víc, všichni máme hlad. Rozhodnu se utéct, utíkám, jsem na louce, padla jsem únavou, teď jsem nad svým tělem asi jsem umřela. Ano umřela jsem, jde k mne anděl a bere mne nahoru. Cítím se tam dobře, v bezpečí, nic mne tam nebolí.
Mlátí mne, už mne to ani nebolí, asi se to mělo stát, nevadí mi to, odváží mne do stodoly, ležím tam v blátě, nic mi tam nevadí, utíkám na louku, jsem nahoře s andělem.
Po regresi: (jak se cítíte?)
Mám chuť se smát, mám radost ze života. Břicho mne nebolí. Děkuji.
Klientky jsem se pak po čase ptala, jak se jí daří a byla veselá a děkovala. Přišlo ji neuvěřitelný, že to viděla a do teď nemá bolesti. Někdy to opravdu stačí.