(HAP) Terapie pro Vaše zvíře – příklady terapii

(HAP) Terapie pro Vaše zvíře, příklady terapii.

Pro mnohé z vás bude novinkou, že i zvířata se reinkarnují a mají duši, se kterou můžete komunikovat jako s lidmi. Má to určité specifika, ale podle mých zkušeností, se komunikaci zvíře může i učit. Některé druhy jako je kočka, pes, kůň, ale i prase či kráva a jiní se můžou s vámi domluvit. Záleží na vývoji, jaký mají už za sebou a na inteligenci, které už dosáhli.
Na začátku, bývá zvíře „omezené“ v komunikaci a probíhá jednoslovnými odpovědmi. Např. „stveš mě, bolí to, nechci, atd.“ Postupem času, když se zvířetem komunikujete více, naučí se tento způsob a je možné opravdu slyšet věty a vést s nimi rozhovor. Každé zvíře je trochu jiné a jinak se komunikuje s kočkou, koněm nebo králíkem.

Kočka, která má trauma z cestování v přepravce autem.

S touto kočkou, probíhá komunikace hladce, už se to naučila.
(stres- nadměrné pouštění chlupů, kompletní tělesná ztuhlost, rozšířené zornice strachem.Neměla to od malička, vše se začalo dít až po roce jejího života.)
(Kdy naposledy jsi měla tyto pocity z cestování?)
Před 14 dny, jeli jsme na Šumavu.(Jdi k tý události a projdi ji až do konce)
Dostávám kšírky, protože jsi si uvědomila, že mi vadí přepravka, jedem na veterinu, bojím se, zase mne vezou tam. Dostávám injekci, prý to bylo naposled, jedem dál. Dorazili jsme sem, mám to tady ráda.(několikrát jsme to prošli)
(Existuje nějaká další událost, kde máš tyto pocity?) Ano, (kdy to bylo) nevím, dlouho. (jdi k tý události) jsem pes, jsem v přepravce, jsem na voze v kotci, překlopilo se to, všechen náklad na mne letí, kotec se prohnul, au, jsem mrtvá,
(Co se tady stalo?) byla jsem pes, zemřela jsem.
Následovalo více průchodů.
(Jdi znovu na začátek události a projdi to až do konce) Pořád cestujeme, ty ten těžkej vůz řídíš, máme mnoho věcí, táhnou to dva koně, najela si na něco, na kámen, vůz to nevydržel, všichni jsme se zvrhli, padám v tom kotci, věci na mne padají, kotec se prolomil a ty věci mne zavalili, ihned si běžela za mnou, jsi muž, umírám pod nákladem.
(Jak se teď cítíš?) Už to chápu, ty za to nemůžeš, stalo se.
Při dalších cestách, se zmírnili všechny příznaky až postupně vymizely a za další jízdy už v klidu spala na sedačce auta. Terapie u zvířete, trvá trochu déle než u lidí, než se projeví v životě a bývá často spojené s majitelem zvířete. Ideální terapeutický postup tedy je zpracovat i vás v dané události současně.
Terapie s koněm.
(nechce se nechat obsednout, jakmile ji ukážu sedlo, nebo naznačím, že na ni vysednu cení zuby a uhýbá. Je to hříbě mojí klisny, narodila se tady na pastvině. Záda má zdravý, nevím čím to je.Pokud ji nechci obsednout je v pořádku a přítulná)
Tady probíhala komunikace po prvé, ale komunikace s koněm je zase úplně jiná a nebyl problém komunikovat.
(Ahoj, jsem Petra. Vím, že mne neznáš, ale znám tvojí majitelku, která se na mne obrátila o pomoc, abych si s tebou popovídala. Souhlasíš? jak se cítíš?) Ano, klidně, no dobře, proč?
(Prej nemáš ráda, když ti naznačí, že by na tebe vysedla.) Ano. Nechci to.
(Co ti na tom vadí?) Bojím se, nechci to.
(A chtěla by jsi to nějak změnit?) nevím, proč?
(Když vidíš, jak ostatní koně nesou jezdce a jsou spokojení, maj z toho radost, nechtěla bys taky takovou radost?) No možná.
(Můžu ti s tím pomoci, pokud chceš?) Hm tak jo.
(Kdy naposledy jsi měla tyto pocity strachu ze sedla?) nedávno.(Jdi k tý události a řekni mi jak se cítíš.) Mám strach, chce mi dát sedlo, uhýbám, nechci, (co se tady stalo?) nechci sedlo, bolí mne záda.
(Existuje podobná událost, kde máš tyto pocity?) Ano, ale nechci tam. (Neboj se, nebude stejné jako předtím, a každým průchodem se ti uleví. Věříš mi?) Ano.(Jdi k tý události) Jedeme, strašně rychle, padám, zakopla jsem, ležím, umírám. Někdo tu je, jdu s ním. Mám zvláštní pocit. (Co se tady stalo) nesla jsem jezdce a někam jsme strašně rychle jeli. (Jdi znovu na začátek události a projdi to až do konce) snažím se , jsem poháněna ostruhama, bolí to, je tu písečná pláň, zakopla jsem, jezdec je majitelka, padáme obě, ležím, nutí mne vstávat, je muž, říká ať vstanu, tahá mne za uzdu, nemá soucit, bolí mne záda, musím vstát, vstávám, nasedá, bolí to, jdu přes svý možnosti, znovu padám, umírám, někdo tu je, jdu s ním.
(Jak se lišil tento průchod od předchozího?) Udřela jsem se, bolí mne záda, proto to nechci.
(Začala tato událost někde dřív?) Ano jsem ve stáji, jim, přiběhne majitelka, hodí na mne sedlo, je naštvaná, něco se stalo, jenže teď jsme přijeli, jsem unavená, musím, nemám na vybranou. Žene mne přes pláně, ach ty ostruhy, asi jde někomu o život, musím být rychlejší a rychlejší, zakopávám, padám, au ty záda. Nutí mne vstát, znovu jedem, bolí mne záda, padám únavou, umírám odcházím.
(Jak se teď cítíš?) Bolí mne záda.
(Procházeli jsme událost znovu a znovu, až ji záda přestali bolet a nakonec celou situaci pochopila a ulevilo se jí.) Je mi dobře, chápu to. Už to zvládnu.
Asi po pár týdnech dostávám zprávu, že kobyla je na tom lépe a kobyla se nechala obsednout.