Archiv pro rubriku: Příběh z praxe

Alergie na mouku

Jsem alergická na jakoukoliv mouku, je úplně jedno co je to za mouku. Vadí mi i bezlepková. Nemohu jíst žádný pečivo, nemohu nic co obsahuje mouku. Trpím tím od roku 2007. Tehdy to začalo, když jsem snědla housku a pak se to stupňovalo až tak, že když jsem šla do pekárny, tak jsem se dusila. Dvakrát se mi stalo, že jsem padla dušením do komatu a museli mi píchnout adrenalinovou injekci, která to zklidnila. Úplně celá oteču v obličeji a dusím se. Někdy mne svědí kůže a vyskáčou mi pupínky. Stalo se to když, jsem chtěla pro rodinu udělat koláč, vzala jsem si roušku a i přesto, když přesívala mouku do mísy, tak jsem otekla a dusila se.

Přiznám se, že jako terapeut jsem měla k tomu značný respekt, když jsem viděla fotky jak to vypadá v akutním stavu, měla jsem obavy s paní pracovat. Šla jsem ale do toho a udělala jsem správně.

Regrese:

Jdeme po projevech té alergie…

Čtrnáct dní zpět, mám náběh, ale nějak to nevidím, mám okolo sebe pouze mlhu, nic nevím.

Tak se nám z mlhy vyklubala duše muže.

Je se mnou odjakživa, prej si to zasloužím a prej to moc dobře vím, za co to mám. Je to mlynář. (tady jsem se pro sebe mírně pousmála…mlynář)

Byla jsem zlá. Je mu furt špatně a je to prej můj manžel. Prej jsem ho trápila (dýchání)

Dlouho jsem nečekala a s klientkou jsme se šly rovnou podívat na to, co se tam tehdy v tom roce 1864 odehrávalo, což muž ocenil.

„Běžíme po louce, držíme se za ruce a jsme spolu šťastní, žijeme v domě, ve mlýně. Chci rodinu a děti, ale po nějakým čase zkoušení to nejde a já mu to vyčítám. Myslím si, že za to může on. Zatrpknu a on jen pracuje, tahá pytle s obilím, ponižuju ho a nenávidím ho za to, jakej mám s ním život. (je mi to líto) Hádáme se a neodporuje mi. Jsem tlustá, stará a zatrpklá. Chci se ho zbavit, ze všeho ho viním a teď jsme někde ve mlejnici, je tam píst a lítá to nahoru a dolu.(je mi vedro) Strčím ho do toho pístu, všude je mouka a obilí a těžký vzduch. Trvá to dlouho, než umře, umřel.

Dál žiju v tom domě, něco na mne doléhá a je mi zima a jsem depresivní, je tu plíseň a nechci žít. (Už v tu chvíli tam mlynář u ní byl jako duše…) Jdu si někam pro jed. Něco piju a oblbnutá umírám. Je mi to líto, mám výčitky svědomí, stahuje se mi hrdlo, nemůžu dýchat, už jen sípu. Jsem mrtvá, stoupám, je tu hezky, ale já cítím pocit viny, jsem unavená, mluvíme tu s bytostmi, mám potřebu se očistit.“

Toto jsme s klientkou procházely tak dlouho, až odezněl i pocit viny a pak jsme to zpracovaly i jejímu muži, mlynáři. Usmířili se, odpustili si a mlynáře anděl doprovodil do světla.

Když sezení skončilo, říkala jsem si „to byla teda jízda :-D“ Ale čistě teoreticky, by ta alergie opravdu mohla být pryč ale jako vždycky, nechci dělat planý naděje.. čekala jsem na zprávy od paní. Dávalo to všechno smysl a kdo by to řekl, že takovou alergii na mouku způsobí jedna duše a jedna událost.. Z pravidla je většinou opravdu potřeba více sezení, ale tady to potřeba nebylo.

Se souhlasem klientky kopíruji její zprávy, který jsem dostala během asi měsíce po sezení.

„Dobrý den, milá Petro, ještě jednou Vám děkuji za neobvyklý zážitek či co to bylo ….každopádně jste mi velmi zlepšila život. Po 12 letech terapie klasickou medicinou ( bezúspěšnou terapií, pouze jezením mnoha léků) jsem najednou absolutně bez obtíží, v tuto chvíli už jím naprosto vše a myslím, že i beze strachu. Normálně jsem přijala, že jsem zdravá a zkrátka mohu jíst cokoli. Stále to považuji za zázrak!“

„Dobrý den, paní Zlatohlávková, jen jsem Vám chtěla napsat, že mi včera přišly výsledky z imunologie. Pan doktor mi udělal (zřejmě pro jeho jistotu 112 testů na všechny možné druhy jídla a obilovin a vše NEGATIVNÍ !!!

Mám se krásně a totéž přeji z celého srdce Vám!

Únava

Chtěla bych řešit únavu. Jsem stále unavená a nevidím úplně důvod se tak cítit. Hodně spím, kolikrát se mi nechce ani z postele a jít pracovat. Moje práce je náročná, ale ne natolik, abych takhle odpadala. Často nejsem schopná po práci nějaký aktivity, nebo aspoň jít na v2057345_oci-unava-zena-spici-leziečeři s partnerem. Nic se mi nechce.

Regrese:

(Nejdříve jsme procházely události v současném životě, aby se klientce vybudily pocity únavy a dovedly nás do důležité události, která to způsobuje.)

1.událost:

Naposledy jsem byla unavená včera a vidím se na gauči. (Navedla jsem ji, aby byla v těle…)

Cítím tíhu po těle, nohy mám strašně ztěžklý, cítím tlaky v uších, jako bych usínala. Usla jsem.

Jsem zmatená a honí se mi různé myšlenky v hlavě. Nechce se mi vztávat, nejsem čiperná, nejradši bych spala dál.

2.událost:

Jsem na gauči, koukám na TV, zase jsem unavená, dávám si víno. Těžknou mi nohy, ruce, hučí mi v uších. Chce se mi spát, ale musím ještě něco udělat do práce.

3.událost:

Zase cítím ten tlak v uších, je mi vedro. Mám těžký celý tělo a hlavně ty nohy, ruce. Vlastně mne bolí všechno, za krkem, tlačí mne i oči, nechce se mi mluvit, jak jsem unavená.

(Tady se klientce už těžce procházelo díky únavě, ale ta nás právě dostala tam, kam jsme potřebovaly.)

Cítím se divně, tak stísněně. Je to tu tmavě červený. Jsem v bříšku. Cítím strach na srdci, tlačí mne něco na ruce a nohy, zvedá se mi žaludek. Jako by mi rostla hlava. Bolí mne záda, je to tu fakt těsný, cítím tíseň na hrudi. Něco mne stahuje, na obličej a na čelo. Jsem tu jak ve svěráku. „už aby to skončilo“ Mám tlak v hlavě. „nechci se hejbat“. Teď se mi trochu ulevilo, jakoby to přestalo. Už zase to cítím, ten tlak na hlavu a oči. Furt jsem celá ztěžklá, ruce, nohy. „nechci přemýšlet“ jsem unavená, potřebovala bych se natáhnout, „nic nevidim“ jsem unavená.

(Posílám ji dále)

Strašně to bolí, je mi horko. Vidím nějaké bílé kolečko a zase se nic neděje. Ten tlak na tu hlavu, hučí mi uši, za krkem. Všude cítím tlaky nohy a ty ruce. Mám nějak sevřenej krk, „nemůžu se pohnout“ aha jdu hlavou napřed.. Nechce se mi hejbat se dopředu, jsem unavená. Ono to nejde, mám něco okolo krku a očích. Teď se to uvolnilo a je mi líp.

Jsem na světě. Mejou mne a divně mne drží. Je to studenýýý. Spím, jsem unavená, jim, spím. Budí mne. Přestává mne bolet hlava jsem i míň unavená. Všechny ty pocity doznívaj, trvalo to hrozně dlouho. Je mi dobře.

(Procházely jsme událost, až do absolutního vyčištění všech pocitů.)

Klientka: Cítím se skvěle, mám pocit odlehčení a mám energii a to neznám.

Vidím spoustu souvislostí.

Další dny jsem ji kontaktovala, abych se dověděla, jak se jí daří.

Je to neuvěřitelný, neustále cítím příval energie a vůbec nejsem unavená. Mám radost ze života a i partner si toho všiml.“

Únava, kterou klientka cítila byla z jejího vlastního narození a tady stačilo opravdu jedno sezení. To samozřejmě nemusí být pravidlem, může to být spojené s více událostmi i mnohem hlubší minulosti, než v současném životě. Zpracování únavy vede samozřejmě ke spokojenějšímu životu a větší schopnosti jej prožívat. U únavy bejvá často jev, že díky té únavě sezení trvá déle. Když je člověk unavený, tak unaveně samozřejmě prochází. 🙂 Bývají tam často postuláty, které ty pocity únavy a další pocity s tím spojené ještě prohlubují. Toto všechno po zpracování odeznělo.

 

Atopický ekzém

Přišla za mnou klientka, která trpí atopickým ekzémem po celém těle, až na obličej.
„Zkoušela jsem už vše, mastičky, koupele, léky a několikrát jsem skončila na kortikoidech. Mám ho od mala, co si vůbec pamatuju, občas to polevilo, ale posledních pár let, to mám všude po těle a už takhle dál nechci žít.“

Celý příspěvek