Trápí mě, že nemám partnerský, dlouhodobý vztah s mužem. Když se ohlédnu zpětně, tak to bylo o sexu. Jsem zvyklá žít sama, o sebe se postarám, ale chtěla bych k někomu patřit, cítit tu blízkost. Co je na mně špatně? Muži, kteří mají o mne zájem mi přijdou až protivní a něčím mě odrazují. S tímto pocitem přece nemá cenu začít vztah. Tam kde se já zamiluji, tam přichází jen sex.
(Přes situace, kde vnímá tyto pocity a myšlenky, jsme šly dál.)
Celý příspěvek
Regresní terapie je jedna z možností, kterou můžete řešit svoje potíže. Potíže psychického i fyzického rázu. Jedná se o sezení terapeuta s klientem, které může trvat několik hodin. Přitom je klient neustále při vědomí, proto se nejedná o hypnózu a tomu podobné techniky. Tato hlubinná abreaktivní psychoterapie, kterou vymyslel pan Andrej Dragomirecký, nabízí způsob jak jít do minulosti, pomocí přirozené asociační schopnosti, kterou má naše paměť vrozenou. Regresní terapie pracuje s tím, že člověk je nehmotná duše, psychika a hmotné tělo. Celý příspěvek
Mívám dotazy, jestli se dá pracovat na sobě ohledně své karmy, kterou máme všichni.
Co to karma vlastně je? Dalo by se obrazně říci, že je to takový zápisník našich skutků uložený ve vesmíru. Není to trest, je to lekce, je to šance k pochopení a vývoji, abychom se zlepšovali. Do karmy se zapisují jak špatné věci, tak dobré skutky. Spousta lidí si myslí, že by se karmy měli bát a chtěli by ji odblokovat a zrušit, aby se jim žilo lépe. Je to, ale pouze nepochopení toho, co se od Vás chce. Celý příspěvek
Obavy z manipulace, ztráty kontroly, špatného psychického stavu, jako důsledku terapie.
Toto bývají poměrně časté dotazy lidí, ohledně regresní terapie. Proto vnímám, že je potřeba do této problematiky vnést trochu světla.
Slovo REGRESE, je prostě návrat někam do minulosti, například do minulých životů a pro mnoho lidí stačí, aby si udělali na Hlubinnou Abreaktivní Psychoterapii (dále jen HAP) negativní názor, i když tyto poznatky mají z jiného druhu terapie. Celý příspěvek
Přichází ke mně na regresi klientka a říká. „Jsem alergická na jakoukoliv mouku. Je úplně jedno, co je to za mouku, vadí mi i bezlepková. Nemohu jíst žádné pečivo, nemohu nic co obsahuje mouku. Trpím tím od roku 2007. Tehdy to začalo, když jsem snědla housku a pak se to stupňovalo až tak, že když jsem šla do pekárny, tak jsem se dusila. Dvakrát se mi stalo, že jsem padla dušením do kómatu a museli mi píchnout adrenalinovou injekci, která to zklidnila. Úplně celá oteču v obličeji a dusím se. Někdy mě svědí kůže a vyskáčou mi pupínky. Stalo se to, když jsem chtěla pro rodinu udělat koláč. Vzala jsem si na to roušku, a i přes ní, když jsem přesívala mouku do mísy, tak jsem otekla a dusila se. Mám strach o život.“ Celý příspěvek
